 |
| Noví mutanti – Falcon a.s. |
Noví mutanti vychází z několika žánrů. Jednak je to superhrdinský film (samozřejmě), kde určité postavy žijí ve světě, kde někteří lidé mají sadu zvláštní nadlidských schopností a pomocí nich musí porazit záporáka. Jednak je to tentokrát horor, kde postavy zažívají strach (a my bychom měli s nimi) a snaží se ho překonat, popřípadě odhalit jeho podstatu. A konečně tzv. coming-of-age film (film o dospívání), kdy postavy dospívají a přijímají vlastní novou identitu dospělého. Takovou kombinací je to zas trochu jiný způsob uchopení superhrdinského filmu.
Z hororu přebírá určitá finanční omezení (jaká tento
žánr často má) a je soustředěn na jedno uzavřené místo a velmi málo postav. V tomto
malém uzavřeném místě, kterým je areál nemocnice, najdeme pět mladistvých
mutantů a jednu doktorku pracující pro tajemného nadřízeného. Mutanti by se
rádi dostali ven z ústavu, ale nemají jak, protože jim v tom brání
doktorka Reyesová, která je chce naopak držet uvnitř dokud nezjistí jaké
schopnosti mají, jak fungují a jak je zvládat.
Co z hororu také přešlo je určitá pasivita postav, která není moc typická pro superhrdinský film. Teenageři vědí, že nemohou uniknout, takže to ani pro ně není cíl, který by mohli sledovat. Často jen posedávají a vedou spolu konverzace. Nijak se také nesnaží svoje schopnosti ovládat a trénovat, kromě tedy jedné krátké scény, jenž ale nemá dopad na pohyb vyprávění vpřed, jen nám ukáže schopnost postavy. Dani, která jediná vůbec netuší, jakou má schopnost, se nesnaží toto tajemství nijak odhalit. Podobně ani doktorka toho pro toto moc nenadělá, jen kouká do kamer a monitoruje co kdo dělá a jednou vezme Dani krev a pošle na ji na analýzu. A dvakrát vede společné sezení, což je spíše možnost pro postavy něco říct, než že by tím něco určitého získala. Nikdo z mladistvých vězňů se stejně tak nesnaží o odhalení záhadného šéfa, které je odhaleno spíše mimoděk, a ani tajemství toho, co se v ústavu začne dít po tom co dorazila Dani. Žádný z těchto motivů tak není hybnou silou, jenž by posouvala vyprávění vpřed. Postavy jsou tak spíše trpitelé, kteří zažívají určité situace, jako v hororovém filmu.
Hádám, že po tak dlouhé době si můžu dovolit spoiler a prozradit, že tajemným šéfem je Essex, jenž plánuje mutanty využít jako zbraň. To však po odhalení stejně je naprosto bezvýznamné a nepřináší nic nového. Ve finále totiž mají mutanti stejně jiné věci na práci jako třeba porazit toho démonického medvěda, který se je snaží prostě jen sežrat a nemá vůbec nic společného s Essexem a jeho programem na zneužití mutantů. Je to spíše východisko vyprávění, souvisí akorát s místem, kde se odehrává a dává důvod proč jsou mutanti drženi na tomto místě. Bez znalosti komiksů (nebo třeba seriálu X-Men: The Animated Series z let 1992–1997 jako v mém případě) je stejně nemožné vědět kdo to ten Essex vlastně je, takže jedno z nejzásadnějších odhalení filmu je nakonec pouze easter egg. Essex tak není klasickým záporákem, jehož snahy by se hrdinové snažili překazit, nebo který by se naopak snažil zvrátit snahy hrdinů. Není ani hororovým záporákem, který vyvolával určité strašidelné jevy a snažil se něčeho dosáhnout (například vyhnání postav z domu či nějaký druh potrestání vinných lidí apod.). Většinu filmu chce postavy jen pozorovat, než se rozhodne, co s nimi dál. Strašení postav vizemi z jejich minulosti sice vypadá často zajímavě a je i často strašidelné, ale je spojeno s něčím úplně jiným než Essex a vůbec s ním nesouvisí, a tak tomuto filmu vlastně schází antagonista.
Finále, potom co je nám Essex odhalen a tím de facto vyřazen ze hry, je část, kdy postavy konečně přebírají aktivní pozici proti zlým silám. Tím myslím toho medvěda a ty dalšími tajemné bytosti. To souvisí právě s motivem neznámých schopností Dani a minulostí postav a motivem medvěda v úvodním přísloví a náhrdelníku od otce. Postavy začínají využívat své schopnosti, místo aby je jen trpěli. Což je asi to, kde se film nejvíce blíží tomu typickému superhrdinskému filmu. I přesto si však bere z hororu podobu monster a akce často probíhají v úzkých, temných chodbách nemocnice, což vypadá celkem neokoukaně.
Jestliže takto ten film zatím vypadá celkem rozklíženě, tak je tu systém, jenž Nové mutanty drží pohromadě a dělá ho zajímavým více než trocha té hororové atmosféry. A to je právě ona kombinace s coming-of-age filmem. Motiv dospívání, jenž vynikne právě díky absenci antagonisty a pasivitě protagonistů. V předchozích X-Menech byl tento motiv přítomný pod povrchem, jako vedlejší či podružný (X-Men, X-Men 2, X-Men: Apokalypsa, X-Men: První třída a v trochu dementní a osekané verzi X-Men: Poslední vzdor), tak tady je opravdu v centru zájmu. Protagonisté jsou mladí lidé, kteří se stávají dospělými, někým novým s jinou identitou, a to je pro ně spojeno právě s jejich novými schopnostmi. Své nové schopnosti nedokážou ovládat a jsou pro ně spojené jen s bolestí a nějakým traumatem, se kterým se pracuje jako s tajemstvím. Odhalování pomocí rozhovorů a vizí, jaké to trauma je a to, jak se s nimi postavy vypořádají, je to, co je rozvíjeno napříč filmem a dává mladým vězňům jakýsi implicitní cíl. Přijetí nové identity mutanta a své jinakosti vůči lidem ve své minulosti ústící v překonání traumatu, což pak konečně vede k ovládnutí a aktivním využití nových schopností.
Je pravda, že jednotlivá traumata jsou velice jednoduchá a odhadnutelná (či byla dokonce prozrazena už v trailerech) a v případě Illyany spíše vyvolávají nové otázky, které nejsou zodpovězené (dost možná jako háček pro případná pokračování, která však nebudou), ale je to něco trochu jiného, než jsme viděli v jiných X-Menovských filmech, ve kterých je tento motiv podřízen intrikám Magneta, Strykera, Shawa či Apokalypsa a následné záchraně světa. A tak je fajn, že Noví mutanti vznikly i přes svou neohrabanost. Byť jako rozloučení s mutantským vesmírem 20th Century Fox je to slabší než předchozí Logan: Wolverine, který se s nimi paralelně odehrává.
Noví mutanti (The New Mutants, Josh Boone, USA, 2020)
Žádné komentáře:
Okomentovat