Úvod
Filmová pohádka Hynka
Bočana S čerty nejsou žerty (1984) se dočkala výborného přijetí
v době svého uvedení, získala mnoho ocenění, stala se nejen vítězem dvou
cen na 25. festivalu filmů pro děti v Gottwaldově, ale dokonce i vítězem
v kategorii celovečerní hraný film na 16. mezinárodním festivalu filmů pro
děti v Chicagu,
což bychom mohli vzít jako znamení, že si dokázala získat i mezinárodní
publikum. I po více než třiceti letech po svém uvedení je stále mimořádně
oblíbená, stále je každé Vánoce uváděná v televizi a často se o ní mluví
jako o jedné z nejlepších filmových pohádek, co kdy vznikla (ne-li přímo
ta nejlepší). V tom se Čertům může rovnat snad jen Tři oříšky
pro Popelku (1973) a Tři veteráni (1983). Vzhledem k tomu
bych se chtěl v tomto textu podívat na to, čím tento film dosahuje své
zapamatovatelnosti, jedinečnosti a výlučnosti v rámci ostatních
normalizačních pohádek, které tolik popularity nezískaly, jako například Za
humny je drak (1982), Třetí princ (1982), Princ Bajaja (1971)
či Nebojsa (1988), aniž bych se musel uchylovat k argumentům jako
je například, že ten film má vynikající kaprálovi hlášky (které tomu určitě
napomáhají, vždyť si dodnes lidé citují věty jako „Je to rebel!“ nebo „Spadlo
ti to. Asi vítr.“).
K tomu, abych se
pokusil vyřešit vymezený problém, použiji metodu filmové analýzy, při které se
zaměřím hlavně na analýzu fikčního světa filmu S čerty nejsou žerty,
tak jak ji používá Radomír D. Kokeš,,
a jeho vyprávění v komparaci s dalšími pohádkami vyprodukované
v období normalizace. Jmenovitě: Za humny je drak, Třetí princ,
Princ Bajaja, Nebojsa, Princ a Večernice (1978), Jak se
budí princezny (1977), Deváté srdce (1978), Honza málem králem
(1977), Malá mořská víla (1976), O princezně Jasněnce a létajícím
ševci (1987), Perinbaba (1985), O statečném kováři (1983).
Přestože je film S čerty nejsou žerty adaptací pohádky Boženy
Němcové Čertův švagr a takřka ve stejnou dobu jako Čerti byla
uvedena i filmová adaptace Čertův švagr (1984), tak jsem do zkoumaného
vzorku však film Čertův švagr nezahrnul, neboť jsem nechtěl používat
televizní filmy, aby se mi trochu zmenšilo množství děl, ze kterých musím vybírat.