Sedm statečných

(The Magnificent Seven, 2016, r. Antoine Fuqua)

Remake to mívají težké, často totiž čelí apriornímu despektu. Bývají nařčeni z neoriginality a zbytečnosti a často se na ně lidé dívají už předem jako na film nezbytně horší než originál. Vzhledem k tomu, že nejnovější počin Antoina Fuqui je předělávkou velké klasiky bude to mít ještě těžší, což je trochu paradoxní, neboť původní snímek Sedm statečných (The Magnificent Seven, 1960, r. John Sturges) je sám americkým remakem japonských Sedmi samurajů (Shichinin no samurai, 1954, r. Akira Kurosawa). Sám nejsem nepřítel remaků a rád vidím nový a čerstvý pohled na starou látku, či jen prostě trochu jiné uchopení. Přestože mi přijde tento film trochu problematický pořád se podle mne nejedná o případ špatné předělávky. Byť následující text tomu možná úplně nasvědčovat nebude.

Sedm statečných vypráví klasický westernový příběh, Chudé městečko Rose Creek je sužováno zlotřilým průmyslníkem Bartholomewem Boquem (Peter Sarsgaard) a jeho bandou. Boque touží se obyvatel městečka zbavit, aby mohl volně dolovat zlato a díky jeho bohatství je na něj zákon krátký. V zoufalství se Emma Cullenová (Haley Bennett) vydá hledat pomoc a narazí na pistolníka Sama Chisolma (Denzel Washington). S ním shromáždí šest dalších mužů (Chris Pratt, Ethan Hawke, Vincent D'Onofrio, Byung-hun Lee, Manuel Garcia-Rulfo, Martin Sensmeier) a spolu se pak postaví na obranu Rose Creek proti Boquově armádě.

Ačkoli je tato verze o něco drsnější a realističtější než jeho dosti idealistický předchůdce, nečejte tak westernovou odnož psychologickou (Muž z Laramie) či revizionistickou (Nesmiřitelní). Postavy do jednoho jsou vynikající střelci a bojovníci, jako bývají hrdinové klasických kovbojek a nejsou to psychologicky propracované postavy, ale spíše jednoduché typy westernové fikce, příliš nepřesahující nápisy v traileru (frajerský lovec lidí, drsný lovec z divočiny, bandita, tajemný cizinec, atd.), rozvinuté jsou v podstatě jen tři. Jsou však postavy natolik různorodé svým fyzickým vzhledem (rasa, kostým, stavba těla), že jsou zapamatovatelné, nedají se mezi sebou zaměnit ani zdálky a v záverečné bitvě jsou tak snadno identifikovatelné. Nicméně díky jejich charakterové strohosti ze všech jejich smrtí funguje tak jedna, maximálně dvě. Podobné je to se vztahem pistolníků a vesničanů. V původních filmech byl jejich vztah a vzájemné působení daleko propracovanější, vezměte si například scénu kdy se dělí s vesničany o jídlo. V průběhu vyprávění protagonisti s rolníky víc a víc sympatizovali a naučili si jich vážit, to pak motivovalo finále. V nové verzi tohle bolestivě chybí.

Co je pro mne také bolestivé je jeden fakt ohledně Sama Chisolma a tady si v tomto odstavci dovolím lehký SPOILER. Když se Sam setká s Emmou Cullenovou tak jí původně nechce pomoci, zaujme ho až když zmíní jméno Boqua. Na konci pak vyjde najevo, že Boque mu zavraždil rodinu. Přestože Sam například zmíní, že si vesničani zaslouží zpět své životy („Those people deserve their lives back.“), nejde se zbavit dojmu, že mu šlo v první řadě o osobní pomstu. To byla ale pointa, oni bojovali boj, který nebyl jejich a nic za to nezískali, šlo jen o odvahu, čest a věrnost. Tento snímek s tím pracuje také, ale motiv soukromé vendety to narušuje. Je však pravda, že je to motiv, který dodává o něco větší sevřenost.

Ve starších Sedmi statečných byl antagonistou vůdce mexických banditů Calvera, u kterého později vyšlo najevou, že se od ústředních pistolníků moc neliší a jen se snaží ochránit své muže stejně jako se pistolníci snažili ochránit vesničany, rozdíl byl pouze ve způsobech. Hlavní zápornou postavou je tady bezskrupulózní průmyslník Bogue, kterému není nic svaté a jsou mu cizí jakékoli hodnoty (morálka, Bůh, lidský život) kromě zisku. Svoji odpornost ještě dále v úvodní scéně stvrzuje strašením dětí a tím, že nechá zabít ženu a sám zabije neozbrojeného manžela Emmy Cullenové. Představuje tak to nejhorší z raného kapitalismu v době objevování západu. Postavy tak bojují nejen s bandou násilníků, ale i s bezohledným kapitalismem. Film se tak stává trochu kritikou a komentářem k dobové sociální situaci.

Snímek stojí na jednoduchém žánrovém příběhu westernové fikce o obraně místa před nájezdníky a linieárním vyprávěním od úvodu a náboru obránců přes plánování a přípravy obrany k realizaci v závěrečné bitvě, ke které celé vyprávění směřuje. Proti sedmi hrdinům stojí oproti předešlému filmu mnohem větší počet nepřátel a vesničané ani hlavní pistolnící netrpí nedostatkem zbraní a munice. Zároveň Fuqua je režisér hlavně akční (Odstřelovač, Equalizer, Pád Bílého domu, Slzy slunce, Král Artuš) byť má na kontě i práce umírněnější (Training Day, Nejlepší z Brooklynu). Přestřelky tohoto filmu jsou tak výrazně dynamičtější a mnohem akčnější (efektní střílení, jízdy na koních, výbuchy) než jsou jeho předobrazy. Hlavně závěrečná bitva je velkolepá, velmi vzrušující a členitá.

Nová verze Sedmi statečných je nakonec slušná žánrová zábava. Film dobře vygradovaný s pěknou akcí, nepříliš vybočující a rozhodně ne dílo, na které se bude vzpomínat. Avšak frajery v kloboucích s koltama proklatě nízko už dnes úplně běžně v premiérových kinech nepotkáte. Naposledy tu byly festivalový acid western Slow West, „tarantinovka“ Osm hrozných a někteří počítají i REVENANT Zmrtvýchvstání a to jsou kousky velmi neklasické. Snad proto se vyplatí na to vyrazit. Kromě toho také uslyšíte poslední soundtrack tragicky zesnulého Jamese Hornera.