Doctor Strange

(Doctor Strange, 2016, r. Scott Derrickson)

 

Doctor Strange - Falcon

Dorazilo nové dobrodružství od komiksového nakladatelství a filmového studia MARVEL a s ním v hrané tvorbě zcela nový superhrdina. Kouzelník doktor Strange. Ačkoliv to není bezchybné dílo, jedná se určitě o film, který stojí za to vidět.

Doktor Stephen Strange (Benedict Cumberbatch) je proslulý neurochirurg, jenž pří dopravní nehodě přijde o to, co je pro něj v životě nejcennější. Své zázračné ruce, které byly při nehodě natolik ošklivě poškozeny, že už nebude nikdy schopen operovat. V zoufalé snaze najít léčbu, promrhá Strange veškerý svůj majetek. Poslední dolary utratí za letnku do Nepálu, kde chce najít tajemný Kamar-Taj. Tam nalezne skupinu mystiků ovládající prastaré magické umění a v jejím čele takzvanou Prastarou (Tilda Swinton). Stane se jejím žákem, avšak netuší, že brzy bude hrát důležitou roli v záchraně lidstva před hrozbou, kterou představuje zrádný kouzelník Kaecilius (Mads Mikkelsen).

Film Doctor Strange sice patří do Marvel Cinematic Universe, ale ukazuje úplně novou dosud neprozkoumanou část tohoto světa, úplně nové schopnosti a úplně nová pravidla. Je to čistý příklad „origin story“, příběhu ukazující, jak a proč komiksový protagonista získal své schopnosti a stal se superhrdinou. Seznamování se s novým světem a hlavně proměna hlavní postavy v superhrdinu je tak ve příběhu mnohem důležitější než záchrana Země. Strange je totiž sobecký a arogantní frajírek, během operování pacientů se baví hádáním přehrávaných písniček a podupáváním si do taktu jako by o nic nešlo, pohrdá méně schopným kolegou a zásádně pracuje jen na případech, jak on sám řekne, „hodné jeho talentu“, protože mnohem více než o životy pacientů mu jde o jeho slávu a profesionální pověst. Svět tak může zachránit až poté, co se naučí pokoře své negativní vlastnosti, aniž by však přestal být vtipkujícím frajírkem, obdobně jako Tony Stark/Iron Man.

Nejvíce mají s tímto filmem společného právě snímky Iron Man (2008, r. Jon Favreau) a Thor (2010, r. Kenneth Branagh), které také byly více zaměřené na charakterovou přeměnu protagonisty. V Iron Manovi se Stark dlouho zabýval vynalézáním své zbroje a plány záporáků se až do finále příliš nerozvíjeli, podobně v Thorovi se hlavní hrdina půlku stopáže vyrovnával se svým údělem a musel se obejít se bez většiny svých schopností, než na něj Loki poslal Destroyera. Proto jeden můj kamarád okomentoval Thora jako film, ve kterém se nic neděje a pak se najednou stane všechno. Tady se taktéž dlouho plány záporáků jakoby nehýbou moc kupředu a Stephen Strange v chrámu studuje a proniká do kouzelnických tajů a pracuje na svých schopnostech aby si mohl časem spravit ruce a vrátit se k dřívější profesi. O záporácích se akorát průběžně informuje, kdo jsou a co a proč chtějí. Lineární vyprávění se tak trochu vleče, protože mu trvá než do nového světa pronikne, a nedivím se, že se diváci v kině často koukali do mobilů kolik je hodin.

K tíží nové marvelovky také hovoří fakt, že nemá moc zajímavě nasnímané a sestříhané akční scény. Mají ale jednu velkou výhodu a to, že se vždy odehrávají za velmi bizarních podmínek. Například kouzelnícká manipulace s prostorem, jakou jsem mohli vidět v trailerech, kde se ohýbají a různě mění budovy i celé město, vše se převrací a víří v šílených tvarech a ornamentech. Během jiné akce záporáci chodí po stěnách a stropě, v další sledujeme boj dvou astrálních projekcí neviditelný pro okolí a v té poslední se odehrává souboj postav, zatímco pro okolí ubíhá čas pozpátku. Díky tomu vždy akce vypadá natolik zvláštně a neotřele, že na ní a na celý snímek nelze zapomenout.

A to není všechno. Postavy si ze vzduchu vyčárovávají zbraně složené ze světel, cestují skrze magické portály a surrealisticky barevné dimenze, jenž trochu (ale opravdu jen trochu) připomínají cestování Bifrostem (ten most mezi světy) v Thorech a závěr Ant-Mana (2015, r. Peyton Reed) se subatomární velikostí. Doctor Strange tak nejen rozhodně nevypadá jako ostatní marvelovky, ale osobně mám problém si vzpomenout na film, který by vypadal podobně. Asi proto, že žádný takový neexistuje, z Počátku (Inception, 2010, r. Christopher Nolan) si bere jen pár prvků a podobné to není. Zajímavě je také vyřešené finále, které hrdina nevyhraje bojem a hrubou silou jako jiní Avengeři, ale protivníky převeze čistě svým intelektem.

Film, jehož jednoduchý příběh nenachází moc oporu ve svém těžkopádném vyprávění. Film, který se snaží být vtipný tak, až je občas trochu křečovitý. Film kde Cumberbatch neustále čte knihy nebo mává rukama v chrámu, zatímco do něj Tilda Swinton hučí kvazizenová moudra. Ale film, který má opravdu zajímavý design (pravděpodobně převzatý přímo z komiksu) a neznám žádný podobně vypadající. Hodně se těším na další díl, který nebude muset postavy a pravidla exponovat a bude je moct rozvíjet a blbnou s nimi. Jedna z těch horších marvelovek, přesto vynikající zážitek.