Na co se těším do kina

leden a únor

První dva měsíce nového roku. Do kin přicházejí "oskarovky", ale na své si přijdou i milovníci žánrovek. Tentokrát mám problém, protože během osmi týdnů je v kině dokonce šestnáct filmů, které bych rád viděl, a k tomu je zkouškové období takže času je málo. Na některé z nich si tedy budu muset počkat až vyjdou na domácích nosičích.

La La Land

(La La Land, r. Damien Chazelle)

V kinech od: 05.01.2017

Feel-good muzikál, který sklízí neskutečně pozitivní ohlasy a mluví se o něm jako o jednom z nejlepších filmů roku.

Paterson

(Paterson, r. Jim Jarmusch)

V kinech od: 05.01.2017

Nový film jednoho z králů nezávislého amerického filmu. V zahraničí si premiéru odbyl a sbírá samou chválu.

Velká čínská zeď

(The Great Wall; Chang cheng, r. Yimou Zhang)

V kinech od: 05.01.2017

Americko-čínský fantasy blockbuster ze sředověku o tom, že Velká čínská zeď ve skutečnosti chrání Čínu a celý svět před monstry a démony. V hlavní roli s Mattem Damonem jako lučišníkem ze západu, jenž se připojí k čínské armádě.Yimou Zhang je režisér stojící za výborným filmem Hrdina (Ying xiong, 2002), z trailerů ale vypadá "zeď" trochu .... divně.

Pod rouškou noci

(Live by Night, r. Ben Affleck)

V kinech od: 12.01.2017

Ben Affleck je nový Batman a má s tím plné ruce práce, nijak nezadbal ale ani svou režijní kariéru. Po oskarovém Argu nám přináší svoji drsnou gangsterku z doby prohibice. Reakce sice nejsou jednoznačně dobré, ale zajímavě to vypadá pořád.

Rozpolcený

(Split, r. M. Night Shyamalan)

V kinech od: 19.01.2017

Režisér Shyamalan nám přinesl filmy Šestý smysl, Vyvolený a Znamení, jeho kariéra poté uvadala až k filmům Stalo se, Poslední vládce větru a Po zániku Země. Malé pookřání představovalo pěkné found-footage The Visit a Rozpolcený vypadá jako jeho velký comeback. Údaje z Rottentomatoes zatím vypadají pěkně, tak doufám, že to Shyamalanovi vyšlo. Jemu bych návrat na výsluní přál.

xXx: Návrat Xandera Cage

(xXx: The Return of Xander Cage, r. D.J. Caruso)

V kinech od: 19.01.2017

Když v roce 2002 vyšel první díl, měl Xander Cage být novým Jamesem Bondem. Nevyšlo to a druhý díl zabil bez hlavní hvězdy Vina Diesela zabil sérii. Než se Vin Diesel rozhodl, že si chce zase zablbnout a  díky úspěšné sérii Rychle a zběsile protlačil třetí xXx do produkce. Předchozí dva díly se mi nelíbili a trailery na toto pokračování vypadají i docela béčkově lákavě. "Kick some ass, get the girl and try to look dope while you're doin' it." toť cíl všech akčních filmů, snad to tedy dostaneme v pořádné dávce.

Resident Evil: Poslední kapitola

(Resident Evil: The Final Chapter, r. Paul W.S. Anderson)

V kinech od: 26.01.2017

Co k tomu říct. Resident Evil je série čím dál šílenější a čtvrtý a pátý díl už získával většinou negativní reakce. Já jsem jeden z těch magorů, kterým se i pátý díl líbil a docela bych na závěrečný díl i vyrazil. Minimálně poslední díly jsou uchylárny na jaké běžně v kině nenarazíte.

Spojenci

(Allied, r. Robert Zemeckis)

V kinech od: 26.01.2017

Film měl mít premiéru už v prosinci, ale byl z mě neznámého důvodu odložen. Válečná romance s Bradem Pittem a Marion Cottilard od režiséra filmů jako Forrest Gump (1994), trilogie Navrat do budoucnosti (Back to the Future, 1985, 1989 a 1990) a v nedávno Muž na laně (The Walk, 2015). Scenáristou je Steven Knight, který napsal například Východní přísliby (Eastern Promises, 2007) a Locke (2013). To zní velmi slibně.

Zakladatel

(The Founder, r. John Lee Hancock)

V kinech od: 26.01.2017

Příběh zakladatele řetězce McDonald's. Zajímá mě na tom hlavně Michael Keaton. Ten je momentálně boží.

T2 Trainspotting

(T2 Trainspotting, r. Danny Boyle)

V kinech od: 02.02.2017

Dlouho připravované pokračování kultovního filmu z roku 1996. Původní cast, původní režisér, původní scenárista.

Místo u moře

(Manchester by the Sea, r. Kenneth Lonergan)

V kinech od: 09.02.2017

Jeden z kriticky nejlépe přijatých filmů roku (s dramatem Moonlight), na Rottenech neuvěřitelných 97 %.

Jackie

(Jackie, r. Pablo Larraín)

V kinech od: 16.02.2017

Film o manželce JFK, výborná Natalie Portman v hlavní roli.

Lék na život

(A Cure for Wellness, r. Gore Verbinski)

V kinech od: 16.02.2017

Gore Verbinski je známý hlavně kvůli první třem Pirátům z Karibiku. Má však na triku americkou verzi filmu Kruh, jeden z mých nejoblíbenějších hororů. Lék na život je jeho další horor, a tak si to nechci nechat ujít.

Mlčení

(Silence, r. Martin Scorsese)

V kinech od: 16.02.2017

Další fil Martina Scorsesiho (Casino, Mafiáni, Vlk z Wall Street, …). Je třeba říkat více. Film o katolických misionářích v Japonsku v době, kdy byli katolíci tvrdě perzekvováni, který Marty přiravoval asi dvacet let je konečně tady.

Zlato

(Gold, r. Stephen Gaghan)

V kinech od: 16.02.2017

Drama s Matthewem McConaugheym o nalezení zlata v Indonésii. Slibný casting (kromě McConaugheyho, Edgar Ramírez, Bryce Dallas Howard, Toby Kebbell, Corey Stoll a Bruce Greenwood) a režisér filmu Syriana.

John Wick 2

(John Wick: Chapter Two, r. Chad Stahelski)

V kinech od: 23.02.2017

V roce 2014 přišel do kin první díl, ve kterém Keanu Reeves procházel podsvětím a likvidival nepřáteli ve stylu hongongské školy akčního filmu, protože mu zabili psa a zrušili káru. Teď je zpět a ještě nasranější. Na režijní stoličku usedl jen jeden ze dvojice zodpovdné za přechozí díl, ale díky úspěchu prvního dílu předpokládám, že dostal větší míru tvůrčí svobody a také díky výraznějším záporákům doufám, že bude pokračování lepší než původní film.

Fantastická zvířata a kde je najít

(Fantastic Beasts and Where to Find Them, 2016, r. David Yates)

Fantastická zvířata a kde je najít - Freeman Ent.

Po pěti letech máme možnost podívat znovu do světa známého z knih a filmů o Harry Potterovi. Zatímco knižně vyšel divadelní scénář Harry Potter a prokleté dítě, který je v podstatě osmým pokračováním a odehrává se 19 let po skončení posledního dílu (podle wikipedie, nečetl jsem to), v kinech se dostáváme do minulosti světa. Jedná se o první díl z plánovaných pěti. Ačkoliv to není špatný zážitek, do chytrého blockbusteru má daleko.

Film slouží hlavně jako úvod do nové epochy a nové oblasti starého známého světa čar a kouzel. Dostáváme se v něm do New Yorku v roce 1926, kam zrovna z cesty kolem světa přijíždí magizoolog Mlok Scamander (Eddie Redmayne) a s sebou má svůj kouzelný kufřík plný různých magických potvor. Nešťastnou náhodou si však vymění kufr s Jacobem Kowalskím (Dan Fogler), který není čaroděj, a tak se několik zvířat dostane ven. Mlok, Jacob a dvě kouzelnice Tina (Katherine Waterston) a Queenie Goldsteinové (Alison Sudol) je musí najít a chytit.

Zápletka tak umožňuje Mlokovi, který je nováčkem v Americe, a Jacobovi, který je nováčkem ve světě kouzelníků, objevovat zákoutí města a americké kouzelnické společnosti, střetávat se s různými postavami, skupinami a samozřejmě potvorami a hlavně společně s divákem žasnout. Žasnout nad novými tvory, kouzly a místy. Snímek bohatě využívá svou vizuální stránku, vzduchem tak pořád něco lítá (od talířů, přes pečivo, po kusy budov), prochází se rozmanitými dekoracemi a z designu zvířat oči přecházejí. To se odehrává v dosti humorném, rozverném tónu a místy některé akce s čarovnými živočichy vypadá trochu jako z grotesky.

Něco takového však samo o sobě nezakládá moc souvislé vyprávění, a tak jsou tam ještě dvě struktury, které mají tón o něco temnější a směřují k budoucím událostem ve fikčním světě. V druhé své vlastní cíle sleduje bystrozor, a do jisté míry záporná postava filmu, Percival Graves (Colin Farrell), ta se pravidelně navrací. Třetí pracuje s postavou černokněžníka Gellerta Grindelwalda, který podniká magické útoky v Evropě, ta se objeví na začátku a na konci a ještě několikrát je zmíněna. Hlavní je Mlokovo blbnutí se zvířaty a procházení se New Yorkem a to je přerušováno scénami, ve kterých se Graves snaží nalézt jakési mocné dítě a souvisí to s tajemnou anomálií. Třetí struktura pak zaprvé slouží jako pozadí příběhu a zároveň souvisí s druhou.

To je řešení teoreticky vhodné, i proto, že v podstatě triviální zápletky se mohou vzájemně posilovat, leč provedení není úplně šťastné. Ty struktury spolu sice souvisí a někdy se i prolínají, dost na to aby snímek nepůsobil úplně rozháraně, ale nejsou na sobě závislé a vzájemně se nepodmiňují. Mlokovo úsilí chytit zvířata nejde nijak proti Gravesovu cíli a ani Mlok nepotřebuje pochytat zvířata, aby mohl vyřešit druhou strukturu, stejně tak Gravesovi může být mladý kouzelník v podstatě šumák, byť ke konci se pro něj Mlokovy znalosti stanou nepohodlné. To nabourává koherenci snímku, ale našťestí právě Mlokovy znalosti a jeho zvířata jsou nakonec to, co všechny struktury v závěrečné části filmu sváže a vyřeší.

S tím souvisí i další problém, dost antiklimatický závěr. Mlok musí vyřešit svou linie, pak i Gravesovu a pak i tu třetí a ještě dva problémy, které se objeví. Domnívám se, že jednotlivá finále jsou na sebe natlačena tak, že není moc času nechat je doznít a každé další oslabuje to předchozí. K tomu bych ještě rád dodal, že Grindelwald má být čaroděj víceméně stejně mocný jako Voldemort, ale to že ho sundá takový ťunťa jako je Mlok Scamander tomu obrazu moc neodpovídá.

Fantastická zvířata a kde je najít je film, ve kterém se v jedné linii chytá bizarní fauna po městě a ve vzduchu se pečou štrúdly, zatímco v druhé se kecá v okázale stinných a stísněných uličkách a domech, přičemž o hladkosti jejich přechodů mám pochyby. Pořád ale lepší blockbuster než třeba Sebevražedný oddíl (Suicide Squad, 2016, r. David Ayer). Osobně bych Vám jako sevřenější a promyšlenější doporučil z poslední doby třeba Star Trek: Do neznáma (Star Trek Beyond, 2016, r. Justin Lin) či Doctora Strangea (2016, r. Scott Derrickson). Na další díly se ale přesto těším, neboť doufám, že se v nich bude méně exponovat a Grindelwald by mohl dělat pořádný bordel.

Na co se těším do kina

listopad a prosinec

Poslední dva měsíce roku, přichází dalších několik očekávaných pecek a několik menších zajímavých filmů. Určitě jsem řadu přehlédl a na nějaké se nedostanu, ale co naplat. Jen tak mimochodem, Fantastická zvířata a kde je najít má premiéru v listopadu, ale jsem až překvapen jak moc mě to nezajímá, takže do kina jdu jen pokud bude zvlášť dobrá odezva.

Zúčtování

(The Accountant, r. Gavin O'Connor)

V kinech od: 03.11.2016

Thriller s Benem Affleckem. Natočil ho Gavin O'Connor, režisér filmu Warrior (2011), bohužel i filmu Jane Got a Gun (2016), které si vysloužilo dost špatné přijetí u fanoušků i kritiků. NIcméňe Zúčtování na tom není úplně zle, minimálně na CSFD a IMDb čísla nejsou nízká. Tak doufejme.

Hacksaw Ridge: Zrození hrdiny

(Hacksaw Ridge, r. Mel Gibson)

V kinech od: 10.11.2016

Mela Gibsona asi není třeba představovat, jak herec je to v podstatě legenda (byť na ústupu, ale kdo by neznal Smrtonosnou zbraň) a jako režisér díky svým kontroverzním snímkům také není neznámý, přestože svůj poslední režijní počin vypustil před deseti lety. Teď je tu s válečným dramatem podle skutečného příběhu. Vypadá to na velký, drsný spektákl.

Příchozí

(Arrival, r. Denis Villeneuve)

V kinech od: 10.11.2016

Kanadský režisér Denis Villeneuve je na vzestupu. Jeho předchozí dva filmy Sicario: Nájemný vrah (2015) a Zmizení (Prisoners, 2013) ho proslavily mimo festivaly a teď pracuje na pokračování slavné sci-fi Blade Runner (1982, r. Ridley Scott). Předtím ale dorazí jeho předchozí menší sci-fi o příletu mimozemšťanů a komunikaci s nimi. Film už byl promítán na několika festivalech a odezvu to má výbornou. Tohle by mohl být jeden z filmů roku.

Snowden

(Snowden, r. Oliver Stone)

V kinech od: 10.11.2016

Jak název napovídá, čeká nás filmové zpracování příběhu Edwarda Snowdena. Může to být suchý životopisný film, ale klidně by z toho mohl vylézt mrazivý provokativní thriller. Oliver Stone by byl schopný jednoho i druhého.

Noční zvířata

(Nocturnal Animals, r. Tom Ford)

V kinech od: 24.11.2016

Úpřímně, netuším moc co to je.Americký psychologický thriller a hrají v tom mimo jiné Amy Adams, Jake Gyllenhaal a Michael Shannon. Jo a trailer vypadá zajímavě a kritická odezva z festivalů je více než přívětivá.

Spojenci

(Allied, r. Robert Zemeckis)

V kinech od: 01.12.2016 26.01.2017

Válečná romance s Bradem Pittem a Marion Cottilard od režiséra filmů jako Forrest Gump (1994), trilogie Navrat do budoucnosti (Back to the Future, 1985, 1989 a 1990) a v nedávno Muž na laně (The Walk, 2015). Scenáristou je Steven Knight, který napsal například Východní přísliby (Eastern Promises, 2007) a Locke (2013). To zní velmi slibně.

Rogue One: Star Wars Story

(Rogue One: A Star Wars Story, r. Gareth Edwards)

V kinech od: 15.12.2016

Společnost Disney, která momentálně vlastní značku Star Wars, přislíbila, že dostaneme každý rok nějaký Star Wars film. Mimo hlavní sérii sequelů se tak připravuje tzv. Anthology série a Rogue One je první z nich. Film o tom jak rebelové získali plány Hvězdy smrti, které jsou jednou z premis pro příběh filmu z roku 1977. Nakonec sice nedostaneme drsnou válečnou sci-fi, protože Disney chce pořád rodinnou zábavu, ale i tak to vypadá na parádní podívanou. Režíruje autor nové Godzilly, kterou mimořádně obdivuji.

Assassin’s Creed

(Assassin’s Creed, r. Justin Kurzel)

V kinech od: 29.12.2016

Letos druhá adaptace populární videohry a tentokrát pod režijní taktovkou Justina Kurtzela, tvůrce nového Macbetha (2015). A podobně jako Macbetha tohle vypadá úžasně. Trailer zatím ukazují pěknou kombinaci videoherní nadsazenosti a drsného realismu. Potenciál Assassins Creed by však mohl být i v netradičním vyprávění a v to také doufám. A snad dopadne finančně lépe než WarCraft (2016), protože videohry nabízejí velké množství zajímavých témat, světů atd.

Doctor Strange

(Doctor Strange, 2016, r. Scott Derrickson)

 

Doctor Strange - Falcon

Dorazilo nové dobrodružství od komiksového nakladatelství a filmového studia MARVEL a s ním v hrané tvorbě zcela nový superhrdina. Kouzelník doktor Strange. Ačkoliv to není bezchybné dílo, jedná se určitě o film, který stojí za to vidět.

Doktor Stephen Strange (Benedict Cumberbatch) je proslulý neurochirurg, jenž pří dopravní nehodě přijde o to, co je pro něj v životě nejcennější. Své zázračné ruce, které byly při nehodě natolik ošklivě poškozeny, že už nebude nikdy schopen operovat. V zoufalé snaze najít léčbu, promrhá Strange veškerý svůj majetek. Poslední dolary utratí za letnku do Nepálu, kde chce najít tajemný Kamar-Taj. Tam nalezne skupinu mystiků ovládající prastaré magické umění a v jejím čele takzvanou Prastarou (Tilda Swinton). Stane se jejím žákem, avšak netuší, že brzy bude hrát důležitou roli v záchraně lidstva před hrozbou, kterou představuje zrádný kouzelník Kaecilius (Mads Mikkelsen).

Film Doctor Strange sice patří do Marvel Cinematic Universe, ale ukazuje úplně novou dosud neprozkoumanou část tohoto světa, úplně nové schopnosti a úplně nová pravidla. Je to čistý příklad „origin story“, příběhu ukazující, jak a proč komiksový protagonista získal své schopnosti a stal se superhrdinou. Seznamování se s novým světem a hlavně proměna hlavní postavy v superhrdinu je tak ve příběhu mnohem důležitější než záchrana Země. Strange je totiž sobecký a arogantní frajírek, během operování pacientů se baví hádáním přehrávaných písniček a podupáváním si do taktu jako by o nic nešlo, pohrdá méně schopným kolegou a zásádně pracuje jen na případech, jak on sám řekne, „hodné jeho talentu“, protože mnohem více než o životy pacientů mu jde o jeho slávu a profesionální pověst. Svět tak může zachránit až poté, co se naučí pokoře své negativní vlastnosti, aniž by však přestal být vtipkujícím frajírkem, obdobně jako Tony Stark/Iron Man.

Nejvíce mají s tímto filmem společného právě snímky Iron Man (2008, r. Jon Favreau) a Thor (2010, r. Kenneth Branagh), které také byly více zaměřené na charakterovou přeměnu protagonisty. V Iron Manovi se Stark dlouho zabýval vynalézáním své zbroje a plány záporáků se až do finále příliš nerozvíjeli, podobně v Thorovi se hlavní hrdina půlku stopáže vyrovnával se svým údělem a musel se obejít se bez většiny svých schopností, než na něj Loki poslal Destroyera. Proto jeden můj kamarád okomentoval Thora jako film, ve kterém se nic neděje a pak se najednou stane všechno. Tady se taktéž dlouho plány záporáků jakoby nehýbou moc kupředu a Stephen Strange v chrámu studuje a proniká do kouzelnických tajů a pracuje na svých schopnostech aby si mohl časem spravit ruce a vrátit se k dřívější profesi. O záporácích se akorát průběžně informuje, kdo jsou a co a proč chtějí. Lineární vyprávění se tak trochu vleče, protože mu trvá než do nového světa pronikne, a nedivím se, že se diváci v kině často koukali do mobilů kolik je hodin.

K tíží nové marvelovky také hovoří fakt, že nemá moc zajímavě nasnímané a sestříhané akční scény. Mají ale jednu velkou výhodu a to, že se vždy odehrávají za velmi bizarních podmínek. Například kouzelnícká manipulace s prostorem, jakou jsem mohli vidět v trailerech, kde se ohýbají a různě mění budovy i celé město, vše se převrací a víří v šílených tvarech a ornamentech. Během jiné akce záporáci chodí po stěnách a stropě, v další sledujeme boj dvou astrálních projekcí neviditelný pro okolí a v té poslední se odehrává souboj postav, zatímco pro okolí ubíhá čas pozpátku. Díky tomu vždy akce vypadá natolik zvláštně a neotřele, že na ní a na celý snímek nelze zapomenout.

A to není všechno. Postavy si ze vzduchu vyčárovávají zbraně složené ze světel, cestují skrze magické portály a surrealisticky barevné dimenze, jenž trochu (ale opravdu jen trochu) připomínají cestování Bifrostem (ten most mezi světy) v Thorech a závěr Ant-Mana (2015, r. Peyton Reed) se subatomární velikostí. Doctor Strange tak nejen rozhodně nevypadá jako ostatní marvelovky, ale osobně mám problém si vzpomenout na film, který by vypadal podobně. Asi proto, že žádný takový neexistuje, z Počátku (Inception, 2010, r. Christopher Nolan) si bere jen pár prvků a podobné to není. Zajímavě je také vyřešené finále, které hrdina nevyhraje bojem a hrubou silou jako jiní Avengeři, ale protivníky převeze čistě svým intelektem.

Film, jehož jednoduchý příběh nenachází moc oporu ve svém těžkopádném vyprávění. Film, který se snaží být vtipný tak, až je občas trochu křečovitý. Film kde Cumberbatch neustále čte knihy nebo mává rukama v chrámu, zatímco do něj Tilda Swinton hučí kvazizenová moudra. Ale film, který má opravdu zajímavý design (pravděpodobně převzatý přímo z komiksu) a neznám žádný podobně vypadající. Hodně se těším na další díl, který nebude muset postavy a pravidla exponovat a bude je moct rozvíjet a blbnou s nimi. Jedna z těch horších marvelovek, přesto vynikající zážitek.

Dívka ve vlaku

(The Girl on the Train, 2016, r. Tate Taylor)

Dívka ve vlaku - Freeman Ent.

Román Dívka ve vlaku od Pauly Hawkinsové se velmi brzy po svém uvedení na pulty knihkupectví stal mezinárodním bestsellerem, netrvalo dlouho a kniha se dočkala svého filmového zpracování. Jelikož je předloha hojně přirovnávána ke slavné Zmizelé od Gillian Flynnové, snímek je, v podstatě již předem, přirovnáván k filmové Zmizelé od Davida Finchera z roku 2014. Vzhledem k tomu jak dobře byl Fincherův film přijat, nachází se Dívka ve vlaku od režiséra Tata Taylora v nesnadné pozici. Je tedy schopna ustát srovnání s dva roky starým hitem? Spíše ne, nejedná se však o špatný dílo.

Rachel Watsonová (Emily Bluntová) je rozvedená žena a alkoholička, která každý den jezdí vlakem do New Yorku. Každý den projíždí kolem domu jejího bývalého manžela Toma (Justin Theroux) a jeho nové ženy Anny (Rebecca Fergusonová) a pozoruje jejich šťastný život. Stejně tak každý den pozoruje další šťastný pár o několik domů dál, Megan (Haley Bennettová) and Scott (Luke Evans) Hipwellovi. V Megan vidí vše, co mít mohla a ztratila. Jednoho dne uvídí Megan na verandě s jiným mužem. Rachel se zboří iluze dokonalého páru a má pocit jako znovu vše ztratila. Další den se probudí s kocovinou, bez vzpomínek na noc, pokrytá modřinami a krví a dozví se že Megan Hipwellová zmizela.

Mohlo by se zdát, že Dívka ve vlaku je hlavně detektivní thriller a ve vyprávění je hlavní pátrání a odhalování tajemství. Byť to tam sice také je, hledání Megan a pachatele však není nosná složka. Většina zjištění nevychází ze snah postav, ale buď je mimo záběr provede policie nebo se stanou náhodou a celá ta zápletka je vlastně trochu banální. Čím to tedy nahrazuje? Film je spíše dramatem či (do jisté míry) psychologickým thrillerem. Před divákem se rozkrývá osobnost postav, soukromý a jejich minulost a osobní tragédie.To se týká hlavně postavy Rachel, Megan a do jisté míry Anny, ostatní postavy nemají tolik rozvinutou psychologii a zvláště muži jsou spíše načrtnutí.

Právě mezi těmito třemi ženskými postavy film přenáší hledisko, přičemž je vyprávění často subjektivní. Tím zaprvé podtrhuje duševní stav postavy a také tím důmyslně diváka mate tím, například že nijak stylisticky nerozlišuje skutečné vzpomínky od představ. Jednoznačně dominantní postavou je Rachel. S tou strávíme nejvíce času, dozvíme se o ní nejvíc informací a dostaneme se jí nejhlouběji do hlavy.

Film chce být temný jak audiovizuálně tak svým vyzněním. Tvůrci a autorka předlohy hlavně vyzvihovali obraz destruktivních účinků alkoholismu se kterým se Rachel potýká.Nemyslím si ale, že funguje dokonale, hlavně finále tento účinek spíše oslabuje. Vůbec konec vypadá spíše jako z brakovějšího kousku.

Není to úplně jednoduše vystavěné dílo, přeskakuje nejen mezi třemi hledisky, ale i mezi dvěma časovými rovinami vyprávění a do nic ještě vpravuje osobní flashbacky postav a je až poněkud imponující, že v tom režisér dokáže udržovat přehlednost a mate jen v tom, v čem mást chce. To dělá vyprávění o něco dynamičtější. Přesto díky tomu, že Dívka ve vlaku není primárně thrillerem detektivním, tak trochu neohrabaně pracuje s pohybem vyprávění vpřed. Divák bude mít u toho pravděpodobně pocit, že se toho moc nedozvídá, že se vyprávění moc neposouvá a spíše stojí na místě, či se tam neustále něco exponuje.

Snaha být novou Zmizelou tedy tak nějak ... zmizela. Ta totiž mnohem lépe pracovala s dávkováním informací detektivní linie i linií soukromých a byla určitě mnohem intenzivnější co do působení na diváka. Dívka ve vlaku je přeci jen poněkud nemotorná. Přesto když přistoupíte na hru jakou snímek nabízí, čeká vás spletité zachmuřené vztahové drama se slušnými herci a řadou pěkných režijních nápadů.

Sedm statečných

(The Magnificent Seven, 2016, r. Antoine Fuqua)

Remake to mívají težké, často totiž čelí apriornímu despektu. Bývají nařčeni z neoriginality a zbytečnosti a často se na ně lidé dívají už předem jako na film nezbytně horší než originál. Vzhledem k tomu, že nejnovější počin Antoina Fuqui je předělávkou velké klasiky bude to mít ještě těžší, což je trochu paradoxní, neboť původní snímek Sedm statečných (The Magnificent Seven, 1960, r. John Sturges) je sám americkým remakem japonských Sedmi samurajů (Shichinin no samurai, 1954, r. Akira Kurosawa). Sám nejsem nepřítel remaků a rád vidím nový a čerstvý pohled na starou látku, či jen prostě trochu jiné uchopení. Přestože mi přijde tento film trochu problematický pořád se podle mne nejedná o případ špatné předělávky. Byť následující text tomu možná úplně nasvědčovat nebude.

Sedm statečných vypráví klasický westernový příběh, Chudé městečko Rose Creek je sužováno zlotřilým průmyslníkem Bartholomewem Boquem (Peter Sarsgaard) a jeho bandou. Boque touží se obyvatel městečka zbavit, aby mohl volně dolovat zlato a díky jeho bohatství je na něj zákon krátký. V zoufalství se Emma Cullenová (Haley Bennett) vydá hledat pomoc a narazí na pistolníka Sama Chisolma (Denzel Washington). S ním shromáždí šest dalších mužů (Chris Pratt, Ethan Hawke, Vincent D'Onofrio, Byung-hun Lee, Manuel Garcia-Rulfo, Martin Sensmeier) a spolu se pak postaví na obranu Rose Creek proti Boquově armádě.

Ačkoli je tato verze o něco drsnější a realističtější než jeho dosti idealistický předchůdce, nečejte tak westernovou odnož psychologickou (Muž z Laramie) či revizionistickou (Nesmiřitelní). Postavy do jednoho jsou vynikající střelci a bojovníci, jako bývají hrdinové klasických kovbojek a nejsou to psychologicky propracované postavy, ale spíše jednoduché typy westernové fikce, příliš nepřesahující nápisy v traileru (frajerský lovec lidí, drsný lovec z divočiny, bandita, tajemný cizinec, atd.), rozvinuté jsou v podstatě jen tři. Jsou však postavy natolik různorodé svým fyzickým vzhledem (rasa, kostým, stavba těla), že jsou zapamatovatelné, nedají se mezi sebou zaměnit ani zdálky a v záverečné bitvě jsou tak snadno identifikovatelné. Nicméně díky jejich charakterové strohosti ze všech jejich smrtí funguje tak jedna, maximálně dvě. Podobné je to se vztahem pistolníků a vesničanů. V původních filmech byl jejich vztah a vzájemné působení daleko propracovanější, vezměte si například scénu kdy se dělí s vesničany o jídlo. V průběhu vyprávění protagonisti s rolníky víc a víc sympatizovali a naučili si jich vážit, to pak motivovalo finále. V nové verzi tohle bolestivě chybí.

Co je pro mne také bolestivé je jeden fakt ohledně Sama Chisolma a tady si v tomto odstavci dovolím lehký SPOILER. Když se Sam setká s Emmou Cullenovou tak jí původně nechce pomoci, zaujme ho až když zmíní jméno Boqua. Na konci pak vyjde najevo, že Boque mu zavraždil rodinu. Přestože Sam například zmíní, že si vesničani zaslouží zpět své životy („Those people deserve their lives back.“), nejde se zbavit dojmu, že mu šlo v první řadě o osobní pomstu. To byla ale pointa, oni bojovali boj, který nebyl jejich a nic za to nezískali, šlo jen o odvahu, čest a věrnost. Tento snímek s tím pracuje také, ale motiv soukromé vendety to narušuje. Je však pravda, že je to motiv, který dodává o něco větší sevřenost.

Ve starších Sedmi statečných byl antagonistou vůdce mexických banditů Calvera, u kterého později vyšlo najevou, že se od ústředních pistolníků moc neliší a jen se snaží ochránit své muže stejně jako se pistolníci snažili ochránit vesničany, rozdíl byl pouze ve způsobech. Hlavní zápornou postavou je tady bezskrupulózní průmyslník Bogue, kterému není nic svaté a jsou mu cizí jakékoli hodnoty (morálka, Bůh, lidský život) kromě zisku. Svoji odpornost ještě dále v úvodní scéně stvrzuje strašením dětí a tím, že nechá zabít ženu a sám zabije neozbrojeného manžela Emmy Cullenové. Představuje tak to nejhorší z raného kapitalismu v době objevování západu. Postavy tak bojují nejen s bandou násilníků, ale i s bezohledným kapitalismem. Film se tak stává trochu kritikou a komentářem k dobové sociální situaci.

Snímek stojí na jednoduchém žánrovém příběhu westernové fikce o obraně místa před nájezdníky a linieárním vyprávěním od úvodu a náboru obránců přes plánování a přípravy obrany k realizaci v závěrečné bitvě, ke které celé vyprávění směřuje. Proti sedmi hrdinům stojí oproti předešlému filmu mnohem větší počet nepřátel a vesničané ani hlavní pistolnící netrpí nedostatkem zbraní a munice. Zároveň Fuqua je režisér hlavně akční (Odstřelovač, Equalizer, Pád Bílého domu, Slzy slunce, Král Artuš) byť má na kontě i práce umírněnější (Training Day, Nejlepší z Brooklynu). Přestřelky tohoto filmu jsou tak výrazně dynamičtější a mnohem akčnější (efektní střílení, jízdy na koních, výbuchy) než jsou jeho předobrazy. Hlavně závěrečná bitva je velkolepá, velmi vzrušující a členitá.

Nová verze Sedmi statečných je nakonec slušná žánrová zábava. Film dobře vygradovaný s pěknou akcí, nepříliš vybočující a rozhodně ne dílo, na které se bude vzpomínat. Avšak frajery v kloboucích s koltama proklatě nízko už dnes úplně běžně v premiérových kinech nepotkáte. Naposledy tu byly festivalový acid western Slow West, „tarantinovka“ Osm hrozných a někteří počítají i REVENANT Zmrtvýchvstání a to jsou kousky velmi neklasické. Snad proto se vyplatí na to vyrazit. Kromě toho také uslyšíte poslední soundtrack tragicky zesnulého Jamese Hornera.

Na co se těším do kina

září a říjen

Momentálně se opět učím na ještě jednu zkoušku do školy, a tak se nestíhám na filmy ani koukat, natož o nic psát. Tak aspoň mohu udělat tento svůj pravidelný update kinopremiér, byť to bude ještě něco stručnější než obvykle. Tentokrát je to devět filmů, ale pochybuji, že uvidím v kině všechny. Kvůli mému zdravotnímu stavu bych teď neměl chodit do kina, tak jak bych chtěl. Jen tak mimochodem 1. 9. přišel do kin Spielbergův Obr Dobr, na kterého jsem se vážně moc těšil. Distributor se však rozhodl uvést ho pouze v českém dabingu. Rozhodnutí pochopitelné, leč pro mne bolestivé, protože já fakt nemám rád dabované filmy, takže se na to vykašlu a počkám na domácí nosiče.

Smrt ve tmě

(Don't Breathe, r. Fede Alvarez)

V kinech od: 01.09.2016

Budu asi v menšině, ale Alvarezův remake filmu Lesní duch se mi líbil. Docela jsem tak zvědavý na jeho nový zářez. Mladá trojice se vloupe do domu a zjistí, že starý slepec, co ho obývá je ve skutečnosti hororové monstrum, že kterého by měl respekt i Michael Myers. To by měl být dobrý materiál.

Sully: Zázrak na řece Hudson

(Sully, r. Clint Eastwood)

V kinech od: 08.09.2016

Clint Eastwood, Tom Hanks a drama podle skutečného příběhu, to zní jako kandidát na Oscara. Sice neznám moc kontext, ale těším se a jsem zvědavý, co Clint připravil.

Sedm Statečných

(The Magnificent Seven, r. Antoine Fuqua)

V kinech od: 22.09.2016

Remake legendárního westernu, který sám byl předělávkou Kurosawova legendárního samurajského filmu Sedm samurajů. Asi bych se měl konečně tedy na oba dva tyto snímky podívat. Režíruje Antoine Fuqua mající na kontě dobře přijímaný Training Day i odmítaného Krále Artuše, takže z toho může vylézt cokoli. Osobně mi jeho filmy do jisté míry baví, ale skoro vždy mi v určitých prvcích nevyhovují. Ať už to dopadne jakkoli bude fajn trávit čas ve společnosti Denzela Washingtona, Chrise Pratta, Ethana Hawka, Vincenta D'Onofria a Byeong-heona Leeho.

Deepwater Horizon: Moře v plamenech

(Deepwater Horizon, r. Peter Berg)

V kinech od: 29.09.2016

Další drama drama podle skutečné události, teď na ropné plošině. Výborné obsazení a Bergova režijní kariéra si snad definitivně vybrala větev Na život a na smrt místo větve Bitevní loď.

Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti

(Miss Peregrine's Home for Peculiar Children, r. Tim Burton)

V kinech od: 29.09.2016

Nový film Tima Burtona. Je třeba říkat víc? Jeho kariéra sice dnes není tak zářivá jako bývala, snad to tento film napraví.

Dívka ve vlaku

(The Girl on the Train, r. Tate Taylor)

V kinech od: 06.10.2016

Nadějně vypadající mysteriózní thriller se zajímavou hereckou sestavou, jehož knižní předloha je přirovnává ke Zmizelé. Uvidíme jestli film ústrojí srovnání s Fincherovým hitem.

Kubo a kouzelný meč

(Kubo and the Two Strings, r. Travis Knight)

V kinech od: 06.10.2016

Zajímavě vypadající animák čerpající z japonské kultury a folklóru. Parádní trailery, krásná stop-motion animace a dobré ohlasy. Snad distributor uvede i titulkovanou verzi, nechci přijít o hlasy Matthewa McConaugheyho, Charlize Theron, Rooney Mary a Ralpha Fiennese.

Jack Reacher: Nevracej se

(Jack Reacher: Never Go Back, r. Edward Zwick)

V kinech od: 20.10.2016

Byť předchozí film o bývalém armádním vyšetřovateli považuji za problematický, tak se nejednalo o špatnou žánrovku. Navíc Jack Reacher v podání Toma Cruise je přesně ten typ akčního hrdiny, pro které mám slabost. Režíruje tentokrát Edward Zwick, který má na svědomí dva mé velmi oblíbené filmy Poslední samuraj a Krvavý diamant.

Zúčtování

(The Accountant, r. Gavin O'Connor)

V kinech od: 27.10.2016 03.11.2016

Na rovinu, Gavin O'Conor natočil film Warrior. Miluju ten film. Pak natočil film Jane Got a Gun, což jsem ještě neviděl, reakce jsou však velmi daleko od příznivých. Ben Affleck jako zabijácký rain man zní naštěstí zajímavě a trailer vypadá dobře.

Doctor Strange

(Doctor Strange, r. Scott Derrickson)

V kinech od: 27.10.2016

S překvapením jsem zjistil, že distribuční společnost Falcon posunula premiéru Doctora Strange o týden dopředu. To je pro mne vynikající zpráva, leč setrvávám v podezření, že to stáhnou zpět. Nicméně, zařadím to na tento seznam. Jsem fanoušek MARVELu a nový příspěvek do jeho masivního filmového světa si nemůžu nechat ujít. Do světa Avegerů vstupuje regulérní magie (ve filmech s Thorem je to spíš jen ochutnávka) a budou se tak dít zajímavé věci. Vypad to parádně a snad tak zase dostaneme rok, ve kterém budou dvě "silnější" marvelovky. Jeden z mých nejočekávanějších filmů roku.